povídky HP

Takže vítejte na našich stránkách. Začtětě se do našich povídek, omrkněte několik fotomontáží a zkoukněte videa na youtube. Na vaše názory čekáme. Doufáme, že se vám tu bude líbit :D

Kobka

autor: Lucka

páry: Hermiona a (popusťte uzdu své fantazii)

omezení: ne

taková jedna krátká

Bylo už k půlnoci? Ne? Ne nebylo. To jen Hermiona tu seděla už 3 měsíce a všechno bylo tak rutinní. TAk podle stejné, že když zavřela na minutku oči, zdálo se to jako celá věčnost. Otevři je, no tak otevři ty oči. Napovídal jí hlásek v hlavě. Poslechla ho. Nic se nezměnilo. Upřeně zírala na jeden kámen ve zdi. Jeden z mnoha kamenů co jí tu věznily. Byl dokanle hladký a pravidelný. I ona byla d řív taková. Dokonalá, bez kazu. To už je pryč. Zná všechny ty kameny. Nejdřív je proklínala, pak je začala tolerovat, později už je nevnímala a teď? Teď je dokonce potřebuje. Už 3 měsíce byla zavřená v kobce. Nebylo tu nic, jen jedno malinké zamřížované okno těsně u stropu a řetězi na jedné stěně. Prázdno a chlad. Seděla a mlčela. Byla mrtvá. Dychala, ale byl to dech mrtvoly, pomalý a chladný. to on ji zabil. Všeechen ten plamen co v ní kdysy byl, on uhasil. Byla prázdná. Jako by jí políbil sám mozkomor. Šílená Viktorka ječící u splavu. Ani se nehnula. Neměla proč. Všechno pro co kdysi žila bylo pryč. Vlasy jí spadali podél obličeje. už dávno ztartili svůj lesk. Všechno záře sez ní dávno vytratila. Nechty už opět dorostli. Nebyli to ty dlouhé, upravené nehty, ale už z nich neprýštila krev. to tenkrát, když se v zoufalství snažila prohrabat tou kamenou zdí. Zanechala tak na kamenech krvavé šmouhy. Vzkaz pro další které tu zkončí jako ona. Věděla, že budou další. I před ní tu bývala dívka. Pustil ji. prý už si odpykala a tam mohla na svobodu. Ale proč byl tedy její křik slyšet až do kobky. Proč to byl zoufalý křik, který drásá uši i duši. Proč křičela a prosila? A pak najednou bylo ticho. Hrobové ticho které naplnilo všechny skulinky celého sídla. Už brzy přijde. Věděla to. Byl vždy přesný. Ponala čas jeho příchodu. Vždycky chodil, když slunce stálo přímo v malém okénku. Ano, už jde. je slyšet jak mu šustí plášť. Jde za svojí děvkou. nepohnula s aani když cvakl klíč v zámku. Vešel. Ani se neobtěžoval zavírat. Věděl, že ona už mu nikam neuteče. Neměla ani kam a za kým. Všichni její nejbližší byli mrtví. Stál vedle ní a čekal. Věděla co chce. To  co každý den. Ale nechá ho čekat. Ví, že on stejně vyhraje, že  se stejně zvedne a nechá se připutat k těm řettězům, ale ne hned. Alespoň minutu až čeká. Vzdoruje mu tím. Ještě není mrtvá. Ještě si dokáže uvědomovat. Stál a koukal na ni. Věděl, že mu takhle vzdoruje, věděl ale také, že udělá to co on che. On nemusí udělat vůbec nic. Nemusí mluvit, nemusí kouzlit. Zvítězí. jako každý den. Ano i dnes je tomu tak. zvedla se a jde odevzdaně k řetězům. Zvedne ruce a řetězi ji sami uvězní ke zdi. Stojí a čeká. Každý den je to stejné. Ona se zveden, on ji znásilní a pak odejde. Nikdy na sebe nepromluví, nikdy si nekouknou do tváře. On už ji vlastně ani neznásilňuje. Už je jeho děvka. Už se nebrání. Vlastně, možná že už to sama vyžaduje. Vždycky ho očekává, kdyby snad jednou nepřišel byla by dezorientovaná. Ano zešílela by. Nebo už je šílená? Zase se na ni nedívá. Ukájí se a kouká kamsi skrze ni. je mu odevzdaná. Už ani nevnímá jestli je začátek nebo konec. Už nic necítí. Je po všem. Řetězi se povolili a ona se sesunula po chladné zdi na zem. Dnes je ale něco jinak. On na ni mluví. Je u dveří. "Zítra už to bude jinak" doléhá k ní ten chladný hlas. Poprvé po dlouhé době k němu stočila zrak. Pozdě. Zahlédla už jen cíp jeho hábitu. Zítra to bude jinak. Zítra bude svobodná. Na tváři se jí mihl nepatrný úsměv. Bude svobodná. Bude moct jít domů. Už si svoje odpykala. Pustí ji na svobodu.

Bude křičet. Bude prosit. Bude se drát zpět do své kobky, která už ale bude náležet jiné. Bude se svíjet v bolestech a zanechá tu několik krvavých map. Ano bude hodně křičet. A pak....nastane ticho. To mrtvolně mrazivé ticho.

Bude svobodná.

15.07.2009 14:38:47 - Doris: Jejda. smiley No hlavně že z toho nemáš srdeční příhodu smiley
13.07.2009 17:14:40 - Patyna: .......ehhhm.no..to je prima..i když mě to jak to říct no vzalo mě to-ber to jako kompliment.:Dsmileysmileysmileysmiley